Večeře byla prostá. Ne tak prostá, aby se to dalo považovat za urážlivé, avšak rozhodně nikoli tak bohatá, aby mu to zavdávalo důvod cítit se tu jako vážený host.
„To Beatrice,” pronesla Helena horlivě. “Dělá nejlepší vídeňské řízky v Rakousku. Už jsi řízek někdy ochutnal?”
„Pokud vím, jen jednou. A ten se tomuhle nevyrovnal.”
„Vepřové,” pronesla matka.„ Ten který jste ochutnal, byl nejspíš z vepřového. U nás se používá pouze telecí. Nebo v nouzi krůtí.”
Jo Nesbø
Červenka
Jo Nesbø
Červenka
